je název pěkný a chytrý a vymyslel ho oblíbený kolega Václav Novák; je do něj vloženo, že knihovník má, vedle přehnaných svých nároků stylistických i gramatických, i nečekanou slabost pro určité symptomy ženského psaní.
se ve skutečnosti nejmenovala Adéla. To jméno bylo jen dědictví méně vkusného šprýmu, do jakých občas sklouznu. Procházím fotografiemi, nemůžu se té podoby zbavit. Situace, gesta, úsměvy; jsou to jiné holky, pořád v nich vidím její tvář.
O touze já musím říct, že si někdy beru do postele medvěda. Myslím to není příklad rozkvétající zoofilie; jen k sobě občas chcete přivinout a držet. - Anně jsem, via Hartl, na tohle sehnal Borise. Nepotřebovala ho dlouho, po určitou chvíli se hodil.