Povím vám tajemství,
které tajemstvím ve skutečnosti není: je nás moc. Je moc těch, kteří se cítí povoláni psát, a moc je i lidí, kteří se cítí povoláni veřejně provozovat hudbu či skládat ji. Mnoho je lidí slušně vládnoucích štětcem, majzlíkem, špachtlí. Sklářskou foukačkou, jehlou a nití nebo kladivem a ohněm. Čímkoli.
Je nás dohromady moc; někteří mohou nabídnout víc, někteří méně, ale řada z nás je překvapivě dobrá. Přesto vlastně nejsme zapotřebí. Důvod je nasnadě: mnoho slimáků, málo kapusty. Více kapusty není zapotřebí, míní slimáci, kteří v kapustě právě jsou. Tak například slimáci z branže slovesné říkají: k čemu další a další periodika, když není dost dobrých autorů, aby je zaplnili? A myslí tím: nové noviny nezakládejte a předplaťte si ty naše. - Říkají: dnes, při svobodě slova, vzniká dojem, že psát je samozřejmé právo každého jen proto, že každý může psát. A myslí tím: mějte přece rozum! Nebudeme pouštět do kapusty slimáky, kteří by mohli být lepší než my sami.
Někde tady je možná zakopaný pes: ve slůvku "lepší". Strávil jsem (bez valného úspěchu ovšem) téměř čtyřicet let nad šachovnicemi půlky Evropy. U šachovnice ti lepší jdou rozeznat relativně snadno: sedneme a hrajeme. Pravidla jsou jednoduchá, pro všechny stejná, žádný rozhodčí ani boží ruka nepomůže. Podle jakých pravidel však změří síly dva fotografové? Tři herečky, čtyři kytaristé... když každý, má-li se předvést ve své nezaměnitelné jedinečnosti, musí si vybudovat pravidla vlastní?
Jednodušší z nás rádi berou v potaz ukazatele tržní; je však ekonomický vysledek spolehlivým svědectvím o kvalitě prodávaného? Tím, že si něco kupují všichni, má být řečeno, že to něco není šmejd? - Ještě jinak to řeknu: když truhlář vyrobí na zakázku přesně takový nábytek, jaký jsme si představovali, svůj úkol splnil. Když autor vyrobí na zakázku přesně takové dílo, jaké jsme si představovali, svůj úkol nesplnil. Proč? Protože nepracoval jako autor, nýbrž jako truhlář. Hledání "lepšího" trh nezajímá a jeho nápovědi neberme vážně. Trh hledá jen jedno:"komerční potenciál".
Nemám ve své úvaze postranní úmysly plynoucí z jakési frustrace; po všechny ty šachové roky jsem míval intensivní pocit štěstí i jako obyčejný poddaný v šachové říši. A to jsme mívali krále, kteří se k titulu probili přes mnohá protivenství a kteří pak dovedli dát najevo svou moc; zažil jsem jich osm a o předešlých pěti to platí rovněž. Nemusili jsme je milovat, ale každý věděl, že oni na trůnu sedí právem.
Kdo vládne říši psaného slova? Musíme-li se tak ptát, bez rozhodčího se neobejdeme a já jsem ochoten přijmout výrok jediného z nich. Mám pochopitelně na mysli čas; výroky šíbrů z tržiště odmítám brát v potaz. Pokud výsledek jakéhosi porovnávání nevzniká před zraky všech a podle jednoduchých, pro všechny stejných pravidel, ale prostě se jen odněkud z kuloárů prohlásí, musím se ptát: máme jej považovat za výsledek? Také se ptám, zda jakákoli zvnějšku vnášená hierarchizace do říše psaného slova vůbec patří, jaké dobro zde činí a komu vlastně slouží. Co nás vlastně tlačí, abychom svá údajná poslání pořád podrobovali nějakému srovnávání? - U slimáků v kapustě je to jasné: ta kapusta. Ale nás ostatní?
V záhlaví jednoho zdejšího blogu si můžeme přečíst, že jeho autor "hledá své místo v elitě národa". - Přejme autorovi, aby takové místo našel; ale příliš se tu vnucuje představa pouťového kolotoče, na němž se točí "elita národa" a my ostatní toužebně hlídáme, až se nějaké to autíčko nebo koníček uvolní. Od lidí, kteří se cítí povoláni psát, bychom očekávali víc: že je k aktivitě přiměl vnitřní přetlak tématu, nikoli ctižádosti. Napsal jsem už, napíšu teď znova a určitě ne naposledy: láska ke psaní není boj o papír pro náš inkoust. Nýbrž způsob života; nic víc, nic míň.
Bolívá z té lásky hlava, srdce, celé tělo. Rozzuří nás i rozbrečí. Můžeme na ni i umřít; věděli jste to? Taková věc je zkrátka jen mezi psaním a námi - a "elity národa" se v nejmenším netýká.
Text vyšel na blogu Respektu pod názvem Na rozcestí, s datem 5.12.2006; jeho původní podoba pod názvem Cesta ke slávě na webu Neviditelný pes dne 6.8.2004.